|
|
Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls)
Dolejšová, Kristýna ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls) se zabývá odlišnostmi ve vysílání veřejnoprávní rozhlasové stanice Radiožurnál a komerční rozhlasové stanice Rádio Impuls. Výběr stanic nebyl náhodný. Radiožurnál zůstává podle Radioprojektu, oficiálního výzkumu poslechovosti realizovaného společnostmi MEDIAN a STEM/MARK, dlouhodobě nejposlouchanější stanicí Českého rozhlasu a patří mezi nejposlouchanější celoplošné stanice v České republice. Rádio Impuls je od začátku existence tohoto výzkumu nejposlouchanější celoplošnou stanicí u nás. Práce nezkoumá obecné rozdíly ve vysílání těchto dvou stanic, které jsou platné i pro další stanice Českého rozhlasu a ostatní komerční stanice. Místo toho se zabývá konkrétními odlišnostmi v jejich vysílání. Po úvodním zařazení zkoumaných stanic do kontextu mediálního systému v České republice, popisu jejich vzniku a současného formátu se další kapitoly zaměřují na jednotlivé rozdíly. Pozornost je věnována pořadům, zpravodajským relacím, vstupům moderátorů do vysílání a dvěma vybraným publicistickým pořadům - Ranní interview a Tři Impulsy na tělo. Poslední kapitola hodnotí zvukovou, lexikální, morfologickou a syntaktickou rovinu mluvených projevů moderátorů.
|
|
|
Specifika rozhlasového vysílání pro posluchače ve věkové kategorii 30 až 50 let.
Drobná, Šárka ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o rozhlasovém vysílání v České republice, které je zaměřeno na skupinu posluchačů ve věku od 30 do 50 let. Zabývá se zejména veřejnoprávními a soukromými stanicemi s celostátním pokrytím. Dále zjišťuje, jaké formáty stanic a pořadů ve vysílání pro cílovou skupinu dominují a co od vysílání očekávají sami posluchači cílové skupiny. Práce je rozdělena do kapitol a podkapitol. První kapitola je zaměřena na vývoj veřejnoprávního a soukromého rozhlasového vysílání po roce 1989. Je zde popsán proces demonopolizace Československého rozhlasu a vzniku konkurenčního prostředí privátních stanic, dále zánik Československého rozhlasu a vznik Českého rozhlasu, který nyní funguje jako veřejnoprávní instituce. Druhá kapitola se věnuje počátkům prvních soukromých rozhlasových stanic s celostátním významem. Třetí kapitola popisuje formáty, které se v rozhlasovém vysílání vyskytují v současné době, a to jak formáty rozhlasových stanic, tak formáty pořadů. Ve čtvrté kapitole je stručně charakterizován program tří nejoblíbenějších stanic cílové skupiny. V poslední kapitole práce je shrnutí výzkumné části. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, jaké jsou ve vysílání rozhlasových stanic poslechové preference lidí v produktivním věku, kterým stanicím dávají přednost a jakou náplň vysílání...
|
host ::
RSS.